Skolni vylet do parku na hore Bays 30.10.2013

   Dnes jsme meli prvni oficialni skolni vylet nasi nove skupiny rodin, ktere uci doma. Sesli jsme se s maminkami Kelly, Rachael a Glorii a jejich kids (vetsina jsou kluci) v parku Bays Mountain (Hora Bays) v Kingsportu. Je to nejvetsi mestsky park v Tennessee (vice jak 1.400 hektaru). Sesli jsme se na obed a udelali si maly piknik. Pak jsme si sli koupit listky na projizdku lodi ve 3 hodiny odpoledne.

   Naplanovali jsme si tento vylet na stredu, protoze kazdou stredu ve 14 hodin krmi vlky. Kdyz jsme si koupili listky na lod, sli jsme na prochazku parkem kolem jezera. Take jsme se divali na vydry, sovy a srny. Pocasi bylo prijemne a vsude okolo byly krasne podzimni barvy.

Hanicka s novym kamaradem Zanderem

Na prochazce okolo jezera

Albinska srna

Peti-leti kluci

Hanicka si hraje s kluky

Hanicka byla unavena, jeji vysvetleni bylo, ze

"to bylo moch chozeni na jeji lechtave nozicky"

   Kratce pred drhou jsme se zastavily u vybehu pro vlky, abycho videli jejich krmeni. Spravce parku prinesl jidlo - asi 15 kg mleteho masa, 5 kg pro kazdeho vlka. Krmi je dvakrat tydne ve stredu a v sobotu. Spravce parku nam vysvetlil, ze v divocine vlci jedi jednou za tyden asi 10 kg masa. Cekali jsme, cekali, ale nedockali se. Ocividne vlci nemeli hlad. Sli jsme okolo vybehu na druhou stranu, abychom se na ne podivali.

One of the 3 wolves that live at Bays Mountain Park

   Stevie a Hanicka meli hlad a my jsme se vratili do auta dat jim svacinu. Po svacine jsme se sesli zpet s nasi skupinkou u nastupu na lod. Jeli jsme na 30ti minutovou projizdku.

Hanicka na lodi

Bobri stavba

Je asi 30 let stara a zdi jsou asi 60-90 cm silne

Stevie s Evanem, Zanderem a Rachael

   Po projizdce lodi jsme sli zpet do muzea, kde meli velka akvaria, vystavu o dinosaurech a jeskyni pro deti. Detem se ta jeskyne moc libila a Stevie nam rekl, ze mame postavit dum s jeskyni. Kdyz si deti vyhraly v jeskyni, sli jsme zpet do auta a jeli jsme domu. Byli jsme unveni a hladovi a tak jsem se stavili v restauraci nedaleko naseho bytu. Nelibila se nam. Bylo to drahe a jidlo nam nechutnalo, bylo to moc korenene pro deti. Tak uz sem zpet nepujdeme.

   

Sova a kocicka

   Dnes jsme vetsinu dne stravili doma. Dnes rano, kdyz deti prisly k nam do postele, Hanicka recitovala skorou celou basnicku, ktera se jmenuje "Sova a kocicka". Je to dlouha basnicka, kterou napsal spisovatel Edward Lear v 19. stoleti. Moc krasne to prednesla.
   Take nam volal pravnik, ktery pripravuje smlouvu na prodej domu. Mame naplanovane podepsani smlouvy na 11.12.2013. Je to prima, ze uz mame konkretni datum.
   Na chvili jsme vyrazili na hriste a tady je par fotek. Stevie se kazdy den zlepsuje v jezdeni na kole.

Tati, podivej, ten pan ma na zadech raketu!

   Rekla bych, ze poslednich par dni se nas zivot znormalizoval. Asi nam vsem dochazi, ze nemuzeme nic delat nez cekat na uzavreni smlouvy na koupi domu a nemusime si delat starosti s hledanim bydleni. Nas byt je take uz vice zabydleny, ale porad sedime na rozkladacich zidlich a mame na ruznych mistech krabice. Take jsme si koupili hezkou novou televizi (samozrejme ji mame na luxusnim televiznim stojanu, ktery jsme udelali z papirovych krabic). Stevie se ptal po hrach na Wii (uz zadne hry nehral aspon 2 mesice) a take se muzou deti divat na filmy. Odmitame stehovat nabytek a proto stale pouzivame rozkladaci plechove zidle. Az uzavreme smlouvu na dum, prvni, co udelame, bude nakup dvou pohodlnych kresel. A nechame si je z prodejny privezt a donest do obyvaku.
   Hanicka nasla drevene kousky, ktere jsou casti naseho kurzu psani (Ucime se psat bez place). Rada si z nich dela pismenka, ale dnes vytvorila neco noveho.

Udelala osobu a rekla, ze se jmenuje Hana. 

Podle meho nazoru je to spis opice nez osoba.

   Ve ctvrtek vecer jsme museli zapnout topeni a v patek rano byly 3 stupne pod nulou.

Copak to na te trave je?

Je to krupave ... a studene ...

... a dobre to chutna!

   Protoze venku mrzlo, rozholdi jsme se, ze zustaneme uvnitr a sli jsme plavat do Memorial Park. Bazen je vyhrivany na 28 stupnu a je tam teploucko. Po plavani v satne Stevie videl starsiho pana, ktery mel na zadech nadobu s kyslike. Samozrejme to nahlas okomentoval: "Tati, podivej, ten pan ma na zadech raketu!". Aspon nekomentoval o velikosti pozadi a nebo o tom, ze ma nekdo moch chlupu po tele (to uz si odbyl na Floride). Haha.    

   V sobotu jsme meli nadherne pocasi s chladnymi teplotami, protoze v patek presla studena fronta. Meli jsme 3 pozemky, na ktere jsme se chteli podivat a take jsme si chteli zajet to Shady Valley. Shady Valley je mala vesnice na druhe strane hor od naseho budouciho baraku. Pred nekolika lety jsme tudy jeli a moc se nam tam libilo.

   Jak jsme projizdeli chranenou oblasti Cherokee National Forest (Narodni les Cherokee), vsimli jsme si, ze na zemi sem a tam byl snih. Bylo to jen trochu, ale vzhledem k tomu, ze to bylo podruhe ve Stevieho a Haniccine zivote, co videli snih, tak jsme z toho byli nadseni. Zastavili jsme se na parkovisti, kde Apalacska stezka, ktera vede z Georgie az do Maine (je 3,500 km dlouha), protina silnici cislo 91 (asi 15 minut on naseho budouciho domu). 

   V nedeli odpoledne jsme sli s detmi na hriste, ale nezustali jsme dlouho, protoze Stevie upadl a sedrel si rukou. Nebylo to nic vazneho, ale sedrel si dost velky kus kuze na dlani a tak to moc bolelo. Kdyz jsme prijeli domu, vycistili jsme to a dali jsme na to velkou lepenku. Stevie nam rekl, ze uz ho na to hriste nemame nikdy brat a ze vime, ze rad beha a ze tam pri behani upadl.

  

   A tak jsme se hned v pondeli vratili na to same hriste. Stevieho ruku jsme zalepili lepenkou a izolacni lepici paskou, aby to poradne drzelo. Take jsme s sebou vzali Haniccinu trikolku a Stevieho kolo. Stevie byl poprve bez malych kolecek jinde, nez za bytem. Stevie hezky jezdil a Hanicka trochu jezdila na trikolce a trochu si hrala na prolezackach. Kdyz jsme skoncili, jeli jsme do pradelny vyprat a pak jsme jeli domu. Upekla jsem jablkovy kolac (byl moc dobry) a deti si ho daly jeste nez sly spat.

Mali gymnasti

   Ve stredu 23.10.2013 jsme jeli do telocvicny v Johnson City. Domluvili jsme se, ze se tam sejdeme s Kelly, Alexem, Rachael, Zanderem and Evanem. Hanicka se ptala, jestli tam budou take nejake holky. Ve stejnou dobu prisla do telocvicny mamika s 6ti letou holcickou a 3 letym chlapce. Predstavily jsme se ji a pak jsme predstavily Hanicku a Samaru. Karen, maminka Samary, take uci doma a Samara je v prvni tride.
   Zatim, co si deti hraly, my (maminky) jsme se bavily o vytvoreni male skupiny. Protoze jsou nase deti jeste male, nechceme se ucastnit formalnich lekci, ale chtely bychom chodit spolecne na vylety. Rady bychom sly na vylet jednou za 14 dni. Domluvily jsme se, ze nas prvni vylet bude do parku Hora Bays v Kingsportu 30. rijna.
   Detem se v telocvicne moc libilo. Byli jsme tam 2 hodiny.

Hanicka s novymi kamarady Samarou a Nathanem

Stevie skace

Evan skace do kostek - Steve a Rachael mu pomahaji

Zander

Stevie na trampoline

Tata haze Hanicku do kostek

Hanicka leti

Pripravuje se na pristani

Samara

Rachael a Evan

Stevie byl pysny, ze sam vylezl nahoru, aby mohl skocit do kostek

Jeste jednou Stevie

   Po telocvicne jsme si dali k obedu chleba se sunkou a sli jsme si vyzvednout veci s privesu a postu.

   Ve 13:15 jsme meli sraz s jinou rodinou (take uci doma) v parku Sycamore Shoals v Elizabethtonu. Prijeli jsme tam pozde, protoze jsme museli upravit plachtu na privesu a to nas zdrzelo. Do parku jsme prijeli asi ve 2 hodiny. Stale tam byli a tak jsme si chvili povidali. Bohuzel nase deti byly tak unavene, ze jsme museli brzy odjet domu, aby si odpocinuly.

   Dnes jsme meli bajecny den. V te telocvicne se nam moc libilo. 

   Ve ctvrtek jsme zustali doma. Zajeli jsme do Walmartu, protoze jsme potrebovali police. Take jsme si koupili cepice, protoze se rychle ochlazuje.

Utery 22. rijna

  Dopoledne jsme byli doma a zorganizovali jsme se po dvou dnech pryc. Na poledne jsme jeli do pradelny vyprat pradlo. Deti a Steve zustali v pradelne a hrali pinball. Ja jsem jela k soudu zazadat si o novou znacku na auto (uz my zbyva jenom tyden na moji znacce z Floridy). Byla jsem prekvapena, ze to stalo pouze 35 dolaru. Na Floride by to stalo pres 300 dolaru. Prijde mi, ze ruzne poplatky jsou tu vseobecne nizsi.
   Po prani jsme jeli do Valley Forge sejit se se Susan. Susan take uci sve deti doma, ale uz ma jen nejmladsiho syna (z 6ti deti) doma. Ostatni uz jsou z domu. Hanicka cestou v aute usnula a tak Steve zustal s ni a hral si se Steviem. Ja jsem sla se Susan na prochazku. Bylo to fajn, ale vim, ze me zitra budou bolet nohy.

Cesta domu do Tennessee

Pondeli, 21. rijna 2013

   Hotel, kde jsme prespali, nemel na snidani nic, co by nase deti mohly jist (meli jenom pecivo a cerealie) a tak jsme se vypravili na snidani do restaurace Hungry Bear (Hladovy medved). Nase GPS nemohlo tu adresu najit a nabidlo nam dve podobne adresy. Kdyz jsme dorazili na prvni misto, zadna restauarace tam nebyla. Kdyz jsme jeli na dalsi adresu, zabloudili jsme a pri ceste jsme videli malou restauraci, ktera byla otevrena na snidani. Najedli jsme se a pak jsme jeli domu.
   Hory jsou tu na podzim tak krasne. Jsou nadherne samy o sobe, ale kdyz jsou pokryte listim v mnoha odstinech zlute, cervene a oranzove s trouchou zelenych listu, vypada to tu jako v pohadce.
   Zastavili jsme se na vyhledu, kdyz jsme prejili ze Severni Karoliny do Tennessee.

Dalnice 26 - tudy jsme jeli s nasim privesem,

 ale nic jsme nevideli, protoze uz byla tma

 

Mami, vsechno nejlepsi k 75. narozeninam!

   V nedeli, 20. rijna 2013, jsme oslavili 75. narozeniny Stevovy mamy. Slavili jsme brzy, ale mama byla na dovolene s tetou Sally a strycem Ottou v Hiawassee v Georgii. Hiawassee je 2 a 3 a pul hodiny cesty od nekolika clenu rodiny a proto jsme se sesli na oslavu. Brenda, Kurt, Ben, Kyle and Kylie prijeli z Jizni Karoliny stejne jako Samantha, Chris, Jessie, Joey, Gabby, Rory a Alex. Bonnie a Ron prijeli z Georgie a my jsme si uzili krasnou cestu Apalacskym pohorim. Jeli jsme skoro celou cestu Severni Karolinou.
Mama oslavila sve petasedmdesatiny se vsemi pravnoucaty, ktere ziji v USA. Jedina pravnoucata, ktera nebyla pritomna, ziji v Australii.
   Sesli jsme se v okresnim parku v okresu Towns na brehu jezera Chatuge. Bylo tam moc hezke hriste pro deti. Pocasi bylo krasne, ani jediny mracek. Bylo fajn sejit se s pribuznymi, ktere casto nevidame.

Bonnie, mama, Steve a Brenda

Brenda, mama, Kurt (v zadu) a Ben (syn Brendy)

Teta Sally, Steve, Ron (manzel Bonnie) a Bonnie

Mama s vnoucaty - Hanicka, Stevie, Samantha a Ben

U stolu za Hanickou sedi pravnoucata (vsehna mimo Kylie)

Samantha

Chris (manzel Samanthy) s dvojcaty Rory a Alex

Bonnie, mama a Brenda

Stevie a Kylie (dcera Bena)

Deti a ja jsme si take uzili plaze.

   Odjeli jsme z Hiawasse okolo pate vecer. do Johnson City je to asi 3 a pul hodiny a tak jsme se rozhodli prespat v hotelu asi 60 km na sever od Hiawasee ve Franklinu v Severni Karoline. Nechteli jsme zbytecne spechat. V pokoji jsme snedli veceri a pak jsme sli plavat do bazenu.