V sobotu jsem byla z toho vseho v depresi, unavena a rozladena. Pripadalo mi, ze nam to baleni vubec neubyva. Nejak se nam ty veci sami od sebe rozmnozuji. Zabalili jsme nase matrace a meli jsme naplanovano, ze prespime u Kristy a rano vyrazime. Byli jsme moc radi, ze nam Krista nabidla u nich prespat. Ale bohuzel jsme vstali v 7 rano a balili jsme do sedmi vecer. A porad nebylo hotovo. Sli jsme na veceri do Golden Corral a potom si nasli ubytovani v hotelu v Clermontu.
Jedna vec je jasna - uz se nebudeme nikdy stehovat. Nikdy!
Tady je nekolik fotek z poslednich par dni.
Patek 27.9.2013
Deti se divaji na pohadky.
(Musim priznat, ze tento tyden stravili hodne casu u pocitace.)
V privesu to pribyva ... ale pomalu.
Sobota 28.9.2013
Nase matrace je v privesu, uz nebudeme v nasem dome spat.
Krabice krasne srovnane
Unaveny tata
Posledni vecer s kamaradkami
Uzivaji si to
Nedele 29.9.2013
Mala prestavka na hrani
Vesely Stevie
A znovu u elektronickych hracek :(
Uz je skoro hotovo
Podled do malych dveri na strane privesu
Druha strana je take plna
Nakladame kola
Posledni noc v Clermontu (v hotelu)
No comments:
Post a Comment